Anekdota o kováři Jirsovi
(Cimrman před branami / v říši hudby)

Vondruška: Jestli dovolíte, pane kolego, já dostal takový nápad - co kdybychom teď divákům řekli nějakou anekdotu, na osvěžení. Co říkáte ...
Pane profesore nezlobte se, já mám anekdoty rád, ale tento pořad je koncipován jinak.
Vondruška: Ale ona je k věci, náhodou ...
Je krátká aspoň ?
Vondruška: No tak to není..., ale já se ji pokusím zkrátit. Tak to bylo takhle:

Cimrman si jednou vyšel na odpolední vycházku ... na krátkou odpolední vycházku.
A co čert nechtěl, v kamenitém terénu Jizerských hor se mu náhle ulomil železný bodec jeho vycházkové hole ... jeho krátké vycházkové hole.
Tak už to radši nezkracujte, prosím vás ...
Vondruška: Cimrman zašel do blízké kovárny a požádal kováře o spravení. Kovář - byl to právě tenhleten váš kovář Jirsa - víte ...
Jo tak to je o kováři Jirsovi, tak to jste měl říct...
Tak ten kovář Jirsa se na tu hůl podíval a pak řekl větu, kterou si Cimrman pro její úžasnou vt...
Asi nerozumíte - Pro její úžasnou vtipnost.
Okamžitě zapsal do svého poznámk...
Do svého poznámkového sešitku.
Chichichí...
To bylo jen citoslovce smíchu...
Kovář Jirsa tehdy řekl:

"To jste divný chodec,
když vám chybí bodec !"

Jo - prostě tak, jak mě tady slyšíte - "To jste divný chodec, když vám chybí bodec !"
Je to celé, pane profesore.
[šíleně se směje]
Ano - skončil jste ?
Ano, ovšem takových příhod mohu vyprávět ...
Nenene ! Myslím, že pro ilustraci to bylo až až...