Šel nádražák na mlíčí
DJC/Jaroslav Uhlíř (Švestka)

[Petr Brukner] Šel nádražák na mlíčí
Rec.: V šestnáct nula pět, kdy projel nákladní vlak na Prahu, uchopil hradlař Karel Berka nůž, opustil pracoviště a vydal se po trati. Byl klidný slunečný den. Traťový svršek se zelenal bohatými trsy odkvetlých pampelišek.

V Poříčí, v Poříčí
šel nádražák na mlíčí
mezi pražce, mezi pražce
Než příští vlak profičí
bude píce králičí
dávno v tašce, dávno v tašce

R.: /: Na železnici dějou se věci
Na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci :/

[Bořivoj Penc]
Rec.: Jak Berka podřezával trsy mlíčí, všiml si, že není na trati sám. Nedaleko vjezdového návěstidla spatřil Marii Rezkovou, která, pevně rozkročena v kolejišti, plnila mlíčím svůj proutěný koš.

Nádražák zakřičí:
Kam to chodíš na mlíčí !
Kam to chodíš na lupení !
Starej se o sebe,
řekla Madla pro sebe
ale Berka hluchý není

R.:

[Ladislav Smoljak]
Rec.: Hradlař Rezkové vysvětlil, že na mlíčí, které je u dráhy, má nárok on, jelikož je také u dráhy, ale žena se dál oháněla kudličkou. Když mu pak přímo pod rukou odřízla nejlepší trs, Berka zrudl a v slunci se zablýskl jeho nůž.

Ubožáku zarudlý,
chceš-li, tak pojď na kudly
hajzlboňácká ty svině
Drahám patřej mašiny
všechny pražce a šíny
ale mlíčí obecní je

R.:

[Genadij Rumlena]
Rec.: Tou dobou jel zmíněnou tratí ve své služební drezíně inspektor jihozápadní dráhy doktor Václav Kulihrach. Byl to čerstvý vdovec a kochal se pohledem na tu naši malebnou českou krajinu. Ještě, že si vybral inspekční cestu právě dnes.

Na nože, na nože
nedošlo jen, protože
zčistajasna vjel mezi ně
inspektor státních drah
doktor Václav Kulihrach
na drezíně, na drezíně

R.:

[Jan Kašpar]
Rec.: Kdo z nás Čechů není chovatel, ani inspektor nebyl výjimkou, a proto měl pro oba zápasící pochopení. Aby zabránil dalšímu sporu, všechno mlíčí zabavil, neboť měl doma malochov statných českých strakáčů a své služební cesty rád spojoval s cestou za krmením.

Povídá: Ty Karle
ty máš službu na hradle
ať už jsi tam, ať už jsi tam
Vás Madlo, vás Madlo
s očima jak zrcadlo
doufám víckrát nenachytám

R.:

[Petr Reidinger]
Rec.: Nad Točníkem se rozhostil vlahý podvečer. Kolejnice vyhřáté poledním sluncem se leskly a vzduch nad nimi se tetelil. Telegrafní sloupy podél trati hučely svou monotónní píseň dále, doprovázené staccatem cvrčků a zvonkohrou chráněného železničního přejezdu.

Dobře to dopadlo
Berka spěchá na hradlo
aby pohnul semafórem
Když návěst přepíná
jede kolem drezína
a v ní Madla s inspektorem

R.: